O knihovně

Zprovozněn návratový automat s třídící linkou. Dokončení realizace tiché studovny a dětské čítárny. Vytvoření nového webu a přechod na M365.

Revitalizace prostor hlavní budovy podle návrhů ateliéru Emil architekta Jana Žalského s využitím principu upcyklace. Sloučení výdeje a návratu knih do přízemních prostor při zachování výstavní síně, proměna studovny na multifunkční sál, vytvoření časopisecké čítárny, dětské čítárny a tiché studovny, rozšíření volného výběru v 1. patře knihovny. Přechod na novou vizuální identitu a vytvoření nového loga knihovny.

Ředitelem knihovny se stává projektový manažer, nakladatel a osobnost kladenské kultury Roman Hájek. Během roku knihovna opouští budovu v Železárenské ulici, více než 30 tisíc svazků výměnného fondu a pracovníci regionální metodiky se přesouvají do nového depozitáře. V rámci automatizace služeb je do provozu uveden venkovní výdejní automat na knihy umožňující výpůjčky v režimu 24/7, rozšíření o další selfcheck, téměř celý fond opatřen RFID čipy.

Vytvoření výstavní síně v prostoru návratu knih v přízemí knihovny.

Dokončení nového centrálního depozitáře v Divadelní ulici. Po desítkách let končí složitá logistika s dovážkou knih z několika externích skladů. Moderní depozitář za více než 144 milionů korun (110 milionů hrazeno z dotace IROP) má navíc kapacitní rezervu na zhruba 30 let. Do depozitáře se vedle pracovníků správy fondu stěhuje také pracoviště digitalizace.

Pořízen první selfcheck – zařízení na samoobslužné půjčování a vracení knih v prostorách knihovny.

6. září – zahájení stavby centrálního depozitáře v Divadelní ulici slavnostním poklepáním na základní kámen. Instalace bezpečnostní brány na ochranu fondu v hlavní budově.

Spuštění nového webu. Nákup pracovních stanic RFID a zahájení čipování fondu.

Knihovna oslavila 120. výročí svého vzniku a v průběhu roku k tomu uspořádala několik akcí: sportovní dopoledne „Knihy a kecky“, prezentaci na Kladenských dvorcích, výstavu v obchodním domě Central, výstavu „120 let s vámi“ v Malé galerii knihovny a slavnostní odpoledne 6. 9. v prostorách knihovny.  Byl vydán sborník Středočeská vědecká knihovna trojím pohledem a drobný tisk Seznam pracovníků kladenské knihovny 1897–2017. Byla provedena kompletní rekonstrukce studovny, zahrnující obnovu podlahové krytiny z dubových vlýsek, výměna elektroinstalace a pořízení nových svítidel; ke zkvalitnění prostor přispěla také renovace parket v půjčovně. Pokračovalo zpracování projektové dokumentace na stavbu centrálního depozitáře. Bylo získáno územní rozhodnutí, podána žádost o stavební povolení a byla zaregistrována žádost o dotaci z IROP, výzva č. 25 – Knihovny. Externí firmou byly zpracovány nové webové stránky a byl realizován projekt automatizace malých obecních knihoven kladenského regionu s využitím knihovnického systému Koha.

V návaznosti na úpravy v předchozím roce byla malá studovna vybavena novým nábytkem a začala se využívat také na pořádání komornějších akcí pro veřejnost. Nové stoly a židle byly pořízeny rovněž do velké studovny. Čtenářské průkazy s čárovým kódem byly nahrazeny čipovými kartami. Systém ARL byl doplněn o funkci umožňující uživatelům online platby pomocí platební brány GoPay. V blízkosti knihovny byl zakoupen pozemek o rozloze 2005 m2 a bylo zahájeno zpracování projektové dokumentace na stavbu centrálního depozitáře. Knihovna se spolu s Maticí českou a dalšími institucemi podílela na uspořádání kolokvia „Literární paměť ve středních Čechách“.

V únoru byla uspořádána velká čtenářská anketa, které se účastnilo na 700 respondentů. Výsledky ankety jsme se začali zabývat a návrhy respondentů jsme začlenili do koncepce dalšího vývoje knihovních a informačních služeb. Zrušili jsme např. povinné využívání šatny, byly rozšířeny některé typy služeb a upravena malá studovna tak, aby sloužila více účelům. V roce 2015 bylo v knihovně zřízeno digitalizační pracoviště Středočeského kraje, které slouží nejen pro potřeby knihovny, ale i dalším paměťovým institucím v kraji. Digitální kopie dokumentů z fondu SVK jsou přístupné v digitální knihovně v systému Kramerius. V závěru roku byl usnesením Rady kraje č. 064-33/2015/RK schválen projektový záměr s názvem Centrální depozitář – zajištění efektivní ochrany, správy a zpřístupnění knihovního fondu SVK v Kladně, p. o. Úspěšný byl i jubilejní 10. ročník Dne Středočeského kraje, který si nenechalo ujít na 330 návštěvníků. Den nesl podtext Knihovna filmová.

Zahájeno půjčování e-knih z nabídky společnosti eReading.cz a deskových her. Rozšířena nabídka zvukových knih pro nevidomé a slabozraké uživatele zakoupením licence na přístup ke všem titulům z Knihovny a tiskárny pro nevidomé K. E. Macana v Praze. Na webu knihovny zpřístupněna databáze Naxos Music Library s nabídkou nahrávek s širokou škálou žánrů. Knihovna se stala validačním místem pro ověřování identifikátoru mojeID. Navázána spolupráce s Fakultou biomedicínského inženýrství ČVUT se sídlem v Kladně. Knihovna umožnila studentům, pedagogům a dalším uživatelům používat místo čtenářských průkazů některé typy čipových karet. Den Středočeského kraje nabídl návštěvníkům Knihovnu v krajku oděnou. V rámci projektu Jiří Kolář a Kladno se uskutečnila výstava a přednáška k 100. výročí narození Jiřího Koláře.

V lednu byl k hlavnímu vchodu knihovny umístěn bibliobox, který umožnil návrat půjčených knih mimo otevírací dobu knihovny. Byl rozšířen volný výběr novinek knih, volný výběr CD dovybaven novými regály. Vytvořena pracovní pozice public relations. Bylo inovováno logo knihovny a vytvořen nový vizuální styl. Osmý ročník Dne Středočeského kraje 28. 10. uspořádán jako Knihovna hokejová za účasti bývalých kladenských hokejistů Františka Pospíšila, Emila Náprstka a Miroslava Termera. Konaly se přednášky Jiřího Kovaříka (Karl Wittgenstein), Ireny Veverkové (Architekt Antonín Raymond), Emíre Khidayer (Taje Dubaje a jiné Arábie) ad., nakladatelství Halda pokřtilo Kladenské pohádky Luďka Švorce. Knihovna získala darem osobní knihovnu kladenského nakladatele Jaroslava Šnajdra. Po jejím zaevidování a zpracování bude vytvořen samostatný fond Knihovna Jaroslava Šnajdra s badatelnou.

Knihovna nabídla čtenářům e-knihy (3500 volně přístupných titulů naučné literatury společnosti EBSCO) a půjčování čteček elektronických knih. Od května umožněno uživatelům knihovny hradit poplatky platební kartou. Od 1. října nastoupil do funkce ředitele knihovny Ing. Jiří Mika. Poprvé byla udělena cena Středočeský Kramerius nejlepším pěti knihovníkům neprofesionálních knihoven ze Středočeského kraje.

Ve druhé polovině roku zahájena stavební akce propojení domů čp. 1550 a čp. 1624 s výměnou oken, zateplením a novou fasádou.

Knihovna navázala spolupráci se zahraničními knihovnami: s polskou Wojewódskou Bibliotékou Publicznou v Opole, s německým Bibliothekscetrem v Koblenz a slovenskou Podkarpatskou knižnicou v Pezinoku.

Od ledna vstoupila v platnost nová Koncepce podpory knihoven z rozpočtu Středočeského kraje. Počet knihoven pověřených regionální funkcí byl snížen z patnácti na pět (Kladno, Benešov, Mladá Boleslav, Kutná Hora, Příbram) a byl zaveden centrální nákup a zpracování dokumentů pro výměnný fond knihoven ve Středočeském kraji.

Historická část hlavní budovy knihovny prošla rozsáhlou rekonstrukcí. V září byly otevřeny nově upravené prostory pro uživatele s bezbariérovým vstupem do přízemí, s volným výběrem novinek odborné literatury a beletrie.

V hlavní budově byla otevřena internetová studovna, zrekonstruováno sociální zařízení pro veřejnost. K 1. lednu přišla knihovna o právo na povinné výtisky neperiodických publikací vydávaných pražskými vydavateli (zákon č. 320/2002 Sb., o změně a zrušení některých zákonů v souvislosti s ukončením činnosti okresních úřadů), nadále jí zůstalo právo na povinné výtisky neperiodických publikací vydávaných ve Středočeském kraji a povinné výtisky periodik vydávaných na území České republiky.

Z rozhodnutí Rady Středočeského kraje, Rady města Kladna a Zastupitelstva města Kladna došlo k oddělení městské funkce Středočeské vědecké knihovny a zřízení samostatné městské knihovny od 1.1.2003.

Po dokončení oprav v domě čp. 1550 zde bylo v přízemí otevřeno hudební oddělení s bezbariérovým vstupem. Funkce zřizovatele knihovny přešla z Ministerstva kultury ČR na Středočeský kraj. 6. prosince schválilo zastupitelstvo Středočeského kraje zřizovací listinu s názvem Středočeská vědecká knihovna v Kladně. V přístavbě hlavní budovy byly vybudovány sklady s kompaktními regály.

Byl zakoupen dům čp. 1550 v sousedství hlavní budovy knihovny a domu čp. 1624.

Byl zakoupen automatizovaný knihovnický systém Rapid Library od hodonínské firmy Cosmotron Systems, v listopadu poprvé vystaven na internetu elektronický katalog knihovny.

Knihovna byla připojena na internet. Na základě zákona č. 37/95 Sb., o neperiodických publikacích, knihovna přišla o právo na celostátní povinný výtisk neperiodických publikací a zůstaly jí zachovány povinné výtisky nakladatelů se sídlem ve středních Čechách a Praze

Knihovna se stala vydavatelem oborového měsíčníku pro knihovny Čtenář.

Zřizovatelem knihovny se stalo Ministerstvo kultury České republiky. Zákonem ČNR č. 281/1991 Sb. byl knihovně zrušen příjem povinného výtisku vysokoškolských učebnic a skript.

Ředitelkou knihovny se stala bibliografka Jiřina Bínová (později Kádnerová), která v čele instituce vydržela až do roku 2012.

Knihovna získala právo povinného výtisku na tisky středočeského regionu a začala systematicky shromažďovat regionální literaturu středočeského regionu. Poprvé vyšla bibliografická ročenka “Středočeský kraj v tisku 1967”.

V souvislosti s územní reorganizací byla knihovna pověřena krajskou metodickou působností.

Sídlem knihovny se stala budova bývalého Okresního domu postavená v letech 1909–1910 podle projektu architektů J. Maříka a K. Šidlíka.

Vznikem Velkého Kladna se spojily knihovny do té doby samostatných obcí. Kladenská knihovna se stala ústřední knihovnou s pobočkami v Kročehlavech, Dubí a Rozdělově.

V knihovně vzniklo regionální oddělení, v němž byly shromažďovány knihy kladenských autorů, publikace o Kladně a knihy na Kladně vydané nebo vytištěné.

Město převzalo knihovnu do své správy a ze spolkové knihovny se stala obecní knihovna Královského horního města Kladna.

Knihovna se přestěhovala do větších prostor ve druhém poschodí Občanské záložny (dnes budova Státního okresního archivu).

Povoleno zřízení spolku Lidová knihovna na Kladně, 22. května ustavující valná hromada spolku, 5. září zahájila knihovna svou činnost prvním půjčovním dnem v jedné místnosti kladenské Sokolovny.