Okresní dům z počátku 20. století patří k významným secesním stavbám města, knihovna v něm sídlí od roku 1954.
Text: Jiří Mika
Budova Okresního domu stojí na rohu bloku domů, který vznikl zastavěním pole v sousedství jednoho z kladenských hřbitovů. Na místě hřbitova jsou dnes Dvořákovy sady a divadlo, před Okresním domem se nachází rušná křižovatka ulic Gen. Klapálka a Dukelských hrdinů.
O stavbě reprezentativního domu určeného pro potřeby okresní správy rozhodlo okresní zastupitelstvo 1. února 1908. Šestatřicetičlenný sbor volených představitelů okresu do té doby zasedal většinou v budově radnice. V jeho čele stál coby starosta okresu MUDr. Jaroslav Hruška, jinak dlouholetý starosta města Kladna.
Okresní dům byl postaven podle návrhu architektů Josefa Maříka a Karla Šidlíka v letech 1909–1910 kladenskou firmou stavitele Antonína Procházky. 27. dubna 1910 mu bylo přiděleno popisné číslo 1641 a 6. června v něm začal pracovat okresní výbor. V přízemí se nacházely kanceláře s čekárnami pro veřejnost, pracovny okresního inženýra a cestmistra a byt správce, v patře naproti schodišti salon starosty, vedle něj kancelář tajemníka s přijímací místností a z druhé strany výborovna se vstupem do zasedací síně. Hlavní vchod do síně byl z předsálí navazujícího na chodbu, dalším, postranním vchodem se vstupovalo na tribunu. V budově působila také Okresní hospodářská záložna.
Dům sloužil svému účelu do roku 1945, poté jeho funkci převzala budova Okresního národního výboru čp. 2840 v dnešní ulici Cyrila Boudy. V Okresním domě pak sídlil mj. Katastrální měřický úřad v Kladně a od roku 1954 je sídlem knihovny. V letech 1971–1972 k němu byla připojena dvoupodlažní přístavba.
Architektura a její autoři
Nároží domu je zvýrazněno hlavním vstupem, po jehož levé straně se podél ulice táhne delší trakt, v němž se nacházely kanceláře. Po pravé straně je pak kratší trakt s ústředním prostorem zasedací síně v patře (dnes slouží jako studovna). Secesně zdobená fasáda s arkýři, mezi něž je umístěn reliéf s českým dvouocasým lvem, znakem Kladna a textem „regni Bohemiae“, vrcholí dvěma hrotitými štíty se třemi elipsovitými okny prosvětlujícími podkroví, další štít je směrem do dvora. Okna v přízemí jsou obdélná, v patře půlkruhově zaklenutá, ze zasedací místnosti vystupuje směrem do ulice široký arkýř členěný pěti úzkými okny a nad ním se klene velké půlelipsovité okno. Obdobně je zasedací síň prosvětlena ze dvora. Střecha, jež díky své výšce působí mohutným dojmem, byla pokryta taškami, které později nahradil měděný plech. Členitou siluetu střechy a štítů doplňuje věžička nad hlavním vchodem. Pro secesi typická je mozaika nad vchodem s nápisem Okresní dům, provedená v zelené barvě. Zelenou barvu měla původně i celá fasáda.
V interiéru se dochovaly teracové podlahy na chodbách a část podlahové krytiny z dubových vlýsek v místnostech v patře, vitráže v oknech a nad dveřmi do zasedací síně, schodiště s kovovým zábradlím a v zasedací síni keramicky obložený krb skrývající litinová kamna. Jen z fotografií už jsou známé původní lustry z mosazi a skla, rovněž svítidla nad sloupky nad schodištěm se nedochovala a byla nahrazena replikami. Dům svým charakterem a vybavením nepůsobil přehnaně okázale, spíš byla zdůrazněna jeho funkčnost a při realizaci také snaha o odlehčení, vyplývající z obav, že staveniště je poddolováno.
V architektonické soutěži zvítězil návrh Josefa Maříka, konkurenční návrh Šidlíkův byl na třetím místě. Na výsledné podobě budovy se podíleli oba architekti společně. Mařík měl stavitelskou koncesi na Smíchově, roku 1913 stavěl infekční pavilon kladenské nemocnice a v téže době vznikl podle jeho návrhu také dům Městské spořitelny v Kladně (dnes Komerční banka na nám. Starosty Pavla). Karel Šidlík, rodák z Úhonic, studoval na Uměleckoprůmyslové škole v Praze u Bedřicha Ohmanna a Jana Kotěry, poté na technice. Kotěrův vliv je patrný i na podobě kladenského Okresního domu.
Středočeská vědecká knihovna v Kladně
Kladenská knihovna vznikla v roce 1897 jako spolková, roku 1901 se stala knihovnou městskou, roku 1952 Okresní lidovou knihovnou a na počátku 60. let 20. století získala statut krajské knihovny. Dnes ji zřizuje Středočeský kraj. Před nastěhováním do Okresního domu sídlila nejprve v kladenské sokolovně, poté v Občanské záložně (čp. 11 v ulici Plk. Stříbrného) a v přízemí kladenského zámku. Souběžně měla několik poboček, z nichž byla v roce 2002 zřízena Městská knihovna Kladno. Krajská knihovna působí jako veřejná knihovna a její služby jsou určeny všem uživatelům, kteří hledají zajímavou četbu, poučení, informace nebo kulturní zážitky.
V letech 2000–2006 proběhly úpravy interiéru domu čp. 1641, které zahrnovaly zřízení skladů s kompaktními regály v přízemí přístavby a hlavní budovy, rekonstrukci sociálního zařízení, vytvoření šatny a bezbariérového vstupu do přízemí, obnovu podlahových krytin, dveří a dalších prvků a úpravu dispozice, při níž vznikly v přízemí místnosti návratu knih a internetového pracoviště a v patře půjčovna s volným výběrem knih a CD, dvě studovny a výstavní galerie. Do areálu knihovny patří také sousední domy čp. 1624 a 1550. V nich se nacházejí kanceláře ředitele, knihovníků a administrativních pracovníků a digitalizační pracoviště.
